Kapelu Zrní jsem našel až letos, na festivalu Křídla. Jejich koncert byl nečekaný zážitek, skvělé nasazení, síla hudby i slov... Kapelka funguje už deset let a nutno uznat, že stálo za to si počkat na jejich letošní CD Hrdina počítačový hry jde do světa.
nahrávka je parádně představena na stránkách kapely, najdete tam ukázky, piktogramy, texty a povídání o každé skladbě z CD - jak vznikla, jaké pocity se v ní autorsky míchají. To mě nadchlo asi nejvíce. Často se potácím na hranici dešifrovatelnosti textů písniček a tohle je jako nápověda v křížovce.
Pod louhé době zase česká hudba, která má duši, která se dá poslouchat z placky a která je na koncertě stejně, ne.li více zábavná. Nicméně neshání se nejlépe - CD můžete koupit na koncertě, v nabídce ho má i pár eshopů. V mp3 ale žádný. Škoda, takhle jsem ho upirátil... Zkusím ztrátu kapele kompenzovat vstupným na nějakém koncertě... Nu, dost žvanění, tohle prostě musíte slyšet:
A nakonec obligátní odkazy: Facebook, Bandzone, YouTube, MySpace.
Komentáře (0) 06.10.2011. 15:49
Komentáře (0) 14.05.2011. 11:06
Včera se mi poštěstilo vyslechnout koncert německé trojice Antikaroshi a nedá mi se o hudební zážitek nepodělit. Zaškatulkováním těchto nenápadných podivínů se raději nebudu zabývat (konec konců, na Freemusic jsem se dočetl, že to je a není postrock, hardcore, indierock na MusicZone zase že post-hardcore a math post-rock), za tisíc slov vydá ukázka:
Ledacos se dá poslechnout na myspace.com/theantikaroshi, takže hurá tam. CD se mi nepodařilo splašit jinak, než v Ubuntu music Store a to jen poslední s názvem per/son/alien.
Komentáře (0) 10.05.2011. 18:32
Včera vyšel nový singl téhle nepřehlédnutelné partičky, obsahuje trojici výtečných remixů, skvěle balancujících na pomezí minimálně čtveřice žánrů... (jak už je ostatně u Sonic Boom Six dobrým zvykem). Vřele doporučuji k poslechu!
Tracklist:
1 New Style Rocka (feat. Tonn Pipe)
2 What Doesn’t Kill You Make You Stronger2
3 New Style Rocka (Frisk Remix)
Komentáře (0) 29.03.2011. 09:51
Nejen milovníky psytrance potěší tahle netradiční taneční partička z Izraele honosící se štítky live afro tribal funk beat... Oficiální nahrávku se mi nepodařilo sehnat, nicméně několik záznamů z koncertů je k mání na youtube:
Pokud vás tenhle trance na živo zaujal, mrkněte na Myspace kapely, naleznete zde další nahrávky...
Komentáře (0) 21.11.2010. 18:25
Na konci listopadu pokřtí pražská partička DiscoBalls svou druhou desku, měl jsem to štěstí a nahrávka se mi dostala do uší o něco dříve. Abych Vás trochu navnadil, podělím se o své dojmy.
Discoballs jsou z Prahy a hrají muziku na pomezi rocku a ska. Nunto říci, že nálepka ska se hodila více na předchozí album, které bylo možná až skapunkové - vskutku svižné, skladby se zněj sypaly jedna z druhou. Mezi DiscoVery a novinkou Rise and Shine je tak hned na první pohled lehký rozdíl. Zatímco DiscoVery chytlo hned po prvním poslechu, zejména pomalejší kusy s vláčnějšími riffy na Rise and Shine chtějí svůj čas. Nutno však říci, že se zvyšujícím se počtem odehrání CD (a obzvláště některých vypečených skladeb) adekvátně roste i obliba nahrávky...
Posun v rychlosti části skladeb však není jedinou změnou oproti předchozí nahrávce, v průběhu roku totiž Discoballs vyměnili zpěvačku, takže skladbami nyní provází typově podobný, avšak rozsahem o něco užší hlásek zpěvačky Anji. Je to poznat hlavně na absenci nižších poloh, se kterými si předchozí zpěvačka více rozeměla. Před časem jsem si pochvaloval silnou podobnost Disko koulí s nahrávkami No Doubt z devadesátých let, změna hlasu však přiklonila kapelu k větší osobitosti. Hudebně však svému vzoru zůstali (více či méně mimoděk) docela věrní, kupříkladu v písni Music Star je poměrně zřetelně parafrázován motiv z písně Sunday Morning (No Doubt - Tragic Kingdom, 1995).
DiscoBalls se z mezidoby, tolik charakteristické pro reggae a ska, posunuli na dobu druhou a to vpodstatě ve všech písních. Kytara však zůstává ve ska polohách a zvonivým zvukem oživuje celou nahrávku, výtečný part se line kupříkladu na pozadí skladby Beat. Ani zbytek kapely na nahrávce nikterak nezaostává, dechové části jsou nápadité, dokáží vybuchnout ve správnou chvíli a udělat z refrénu Refrén. Bicí hrají nádherně přesně, škoda jen, že oproti minulé nahrávce ubylo kudrlinek a bubny tak tvoří spíše rytmický podklad a nekomunikují tak dynamicky s ostatními nástroji (v tomto ohledu jsem obdivoval skladbu Sunday morning z minulého CD - zajímavé, jak se nám ty názvy potkávají...). Obecně lze též pochválit krásný čistý zvuk nahrávky, pouze v první skladbě působí poněkud rušivě syntetické tleskání a tu a tam zapracuje jakýsi softwarový srovnávač hlasitosti, který vystrčí zvuk kopáku a ve stejnou chvíli ztlumí ostatní nástroje, to už ale člověk musí opravdu hledat hnidy...
Obvykle si u každého zajímavého CD oblíbím jednu skladbu, ani teď neudělám výjimku a budu protěžovat kousek s názvem Noo s naprosto odstřelujícím refrénem, který považuju za opravdový vrchol Rise and Shine. Zajímavou třešničkou je pak úprava Easy like sunday morning, která CD uzavírá.
Discoballs umí hudbu opravdu rozšlapat, na koncertech ze sebe vydávají maximum, nicméně rozhodně doporučuji poslechnout si jejich um zakonzervovaný do nahrávky - bude vás bavit hodně dlouho. Takže pokud nevíte, kterou placku si naježit pod vánoční stromek, Rise and Shine je výtečná volba!
Komentáře (0) 16.11.2010. 17:57