Dračí Hlídka - recenze betaverze

Dračí Hlídka, českou RPG scénou dlouho očekávaný projekt, je konečně tady! Zatím se sice jedná o betaverzi, nicméně vzhledem k datu "ostrého" vydání již příliš změn pravděpodobně nečekejme.

Na tuzemské scéně hráčů her na hrdiny se pravidelně objevují pokusy o vzkříšení "starého dobrého dračáku". Jen na rpgforu.cz běží paralelně několik projektů, jejichž cílem je vytvořit hru, která by zaplnila prázdné místo po pravidlech Dračího doupěte 1.x

Dračí doupě vyšlo poprvé v roce 1990, poslední verze pravidel číslovaná jako 1.6 vyšla v letech 2001-2002. Dračí doupě II, které je oficiálním nástupcem jedniček, je na trhu od roku 2011, původní jedničková pravidla již vydavatelství Altar logicky nepodporuje a nevydává.

Autoři Dračí hlídky chtěli dle informací ze stránek projektu nejprve vydat původní pravidla Dračího doupěte. Když vydavatelství Altar odmítlo prodat licenci, pustili se do vlastného remakeu. Jak se jim to povedlo?

První dojem

Po prvním prolistování mě napadá jediné - tohle je prostě starý "dračák" vyšperkovaný různými domácími úpravami. Pokud autoři na svých stránkách uvádějí, že se jedná o "novou fantasy hru na hrdiny", není to za mě tak úplně pravda. Ale vezměme to popořadě:

Image

Grafické a typografické zpracování

Dračí hlídka má pěknou grafickou úpravu, o níž se postaral dvorní grafik Hlídky Jakub Politzer. V knize totožého formátu, ve kterém vyšlo Dračí Doupě, je množství ilustrací, rovněž layout je vyveden elegantně s několika grafickými prvky, se kterými se můžeme setkat v příručkách zahraničních RPG - osobně jsem zde cítil inspiraci zejména pravidly Starfinderu. Typografie by snesla trochu více invence, ale sazba je vcelku přehledná (až na některá místa - kupříkladu ukázkové postavy; obecně by nebylo špatné více odlišit jednotlivé úrovně nadpisů), dvousloupcový layout pravidlům sluší.

Image

Grafické zpracování považuji za nejsilnější devizu Dračí hlídky, skvělé je sladění s webem, mobilní aplikací či obálkami dobrodružství, které lze stáhnout ze stránek projektu.

Začátečníci?

V anotaci Dračí hlídky se dočteme, že pravidla "jsou psána tak, aby ses je naučil postupně. Díky tomu můžeš začít hrát už během několika minut." S tímto tvrzením si dovolím nesouhlasit. Posloupnost kapitol a informací v ních obsažených nenahrává přístupu "take and play". Sám nejsem v oboru žádný nováček a na to, abych hru mohl začít hrát, bych potřeboval určitě více, než "pár minut". Pominu-li obligátní úvodní pasáž, citelně mi v knize chybí nějaký interaktivní nebo alespoň beletristický úvod, kterým mě osobně původní Dračák "ulovil" a považuji jej za skvělou vstupní bránu do světa RPG. Většina stolních RPG v úvodní kapitole přináší alespoň ukázku dialogu ze hry, tady se však místo toho vrháme rovnou do přehledu veličin a herních pojmů. Opravdu potřebuje nováček vědět, jak velký je tvor třídy A0?

Podobnost s Drd 1.6

Dračí hlídka je původnímu dračáku více než podobná. Stačí se podívat na osobní deník (který je mimochodem také skvěle graficky zpracovaný) - je tady vše, co již dobře znáte - vlastnosti síla, obratnost, odolnost, inteligence a charisma, útočné a obranné číslo, životy, mágy (v Hlídce se jim říká "mana"), zlaťáky, stříbrňáky a měďáky, velikost, pohyblivost...

Na první pohled se tak zdá, že Hlídka bude zpětně plně kompatibilní s postavami, nestvůrami či předměty z Drd 1.x (nicméně v pravidlech to explicitně uvedeno není). Kupříkladu určování vlastností postavy sice probíhá trochu jinak, dopracujete se však ke stejným rozsahům a rozdělení na hodnotu a bonus (respektive postih).

Základní herní mechanismy jsou totožné, jako v Drd 1.6 - v boji se tedy hází k6, u pastí a dovedností zase k10. Autoři tak pravděpodobně kvůli kompatibilitě ponechávají ve hře dva druhy vyhodnocování (naštěstí se zbavili alespoň procentuelního hodu...). Určitou inovaci předsavuje využití pravidla pro výhodu a nevýhodu znémého zejména z 5. edice DnD (nicméně v Hlídce je zmíněno jen okrajově - zatímco v D&D je to organická součást pravidel a výhody a nevýhody generují schopnosti a kouzla, v Hlídce o udělení výhody či nevýhody rozhoduje Pj, navíc jsem nikde v knize nenašel žádné podrobnější pravidla, jak na to...).

Ve hře jsou totožné rasy (jen místo kudůka zde najdete gnóma a krolla nahradil obr) i povolání (Hlídka všek navíc ke klasické pětici hraničář, válečník, zloděj, kouzelník, alchymista přidává ještě kněze).

Hra tedy přebírá číselné nastavení i pojetí postav z Drd se všemi někdejšími nešvary - kupříkladu výhodnými kombinacemi rasy a povolání (autoři to pravidlově nekompenzují, pouze přidávají radu, ať si hráč vybere, co jej bude bavit a číselný handicap překonají postupem na úrovních). Co hůře, za mě nejnudnější část hraní - tedy vedení "účetnictví" - počítání peněz, šípů, pochodní, lahví s olejem, kilogramů zátěže apod. zůstává také neměnnou součástí pravidel.

Odlišnost od Drd 1.6

Dračí Hlídka samozřejmě přináší i nová nebo více či méně pozměněná pravidla. Revidován byl systém dovedností a hlavní jádro autorské práce leží v jednotlivých povoláních, resp. v přepracovaných schopnostech.

Nakolik mohu soudit, pojetí jako takové zůstalo u dílčích povolání zachováno - hraničář tak ovládá magii, může mít psa, umí lovit, kouzelník metá blesky, alchymista mimo hru vyrábí předměty, ze kterých pak těží družina apod. Odlišný je však způsob rozvoje postav, který je v hlídce volnější - hráči si při přestupu mohou vybírat jednotlivé schopnosti či profesní dovednosti a z nich si skládat své postavy.

Dračí hlídku jsem neměl možnost hrát ani jsem podrobně nestudoval všechny dílčí volby u povolání (zajímaly mě hlavně základní herní mechanismy a přístup pravidel k hraní) - na první pohled mě ale napadá, že takovýto přístup musí být velmi náročný na testování - odladit všechny schopnosti a dovednosti tak, aby měly na hru podobný dopad a hráči nepreferovali jen několik vybraných, musela být pořádná fuška... Nakolik se to autorům povedlo si tak netroufnu soudit. Stejně tak si netroufám hodnotit kvalitu zpracování jednotlivých povolání - snad jen rozsah, který mi příjde pro základního průvodce hrou tak akorát velký - volem není ani příliš málo, ani přespříliš hodně.

Mimochodem právě u povolání bych také ocenil lepší typografický přístup - nabízí se lepší odlišení jednotlivých voleb (schopností a dovedností) a jasnější předěl mezi schopnostmi základními pro první úroveň a těmi pokročilými pro úrovně vyšší.

Napříč pravidly jsem každopádně pravidelně narážel na ikonické věci z Drd - výbušná hlína, základní útočné kouzlo blesk (jen při seslání nebudete křičet artak barak ale fulgorum), dělení zloděje na lupiče a sicca, zelený sliz a další a další atributy, které upomínají na pravidla starého Doupěte.

Malá perlička/poznámka na okraj - nejsem znalec historických zbraní (zkušenosti mám spíše se senosečí :)), ale s kosou jakožto zbraní by toho bojovník mnoho nevybojoval, zvláště ne s takovou, která je v pravidlech vyobrazena...

Atmosféra

Pravidla Dračí hlídky obsahují naprosté minimum fluffu - tedy podpůrných textů dotvářejících atmosféru a popisujících samotné hraní prostřednictvím vhledů do příběhů a fantastických světů. Hlavním a vpodstatě jediným tvůrcem atmosféry jsou zde ilustrace (nicméně dost zamrzí chybějící ilustrace jednotlivých ras a povolání v jejich základním přehledu), jediné významnější texty nalezneme až v závěru příručky pro hráče - u ukázkových postav.

Dračí hlídka tak zůstává naprosto generickou fantasy - má to své nevýhody (zejména pro začátečníky), ale i výhody - bude tak více kompatibilní s různými světy a prostředími.

Hrdinská fantasy?

Jaký druh zábavy tedy vlastně pravidla Dračí Hlídky podporují? Opravdu je zapotřebí v hrdinské fantasy hře mít obsaženou dovednost "Zpracování zvěře"? Je potřeba řešit, kolik kilogramů váží meč? Je potřeba házet na vyrážení dveří? Hlídat pravidelný přísun potravy? Osobně se domnívám, že nikoli a moderní pravidla RPG her toto již běžně reflektují.

Právě v základním pojetí hraní tak jak jej pravidla prezentují spatřuji největší bolest Dračí hlídky - autoři ustrnuli v pravidlovém pojetí z devadesátých let, rozvinuli a přepsali pravidla Dračího doupěte, aniž by jakkoli výrazněji formulovali či alespoň akcentovali, jak vlastně chtějí, aby se Hlídka hrála. Pokud to byl autorský záměr, nabízí se otázka, zda mají tyto 30 a více let staré přístupy ještě šanci oslovit dnešní hráče v konkurenci soudobých herních titulů.

Verdikt

Jak vidno, do Dračí hlídky jsem se poměrně nemilostrdně opřel. Hrami na hrdiny se však dlouhá léta zabývám především jako vášnivý čtenář, tvůrce a příležitostný hráč, záleží mi na zdejší komunitě, kterou mám moc rád a tak věřím, že postřehy a případné výtky v mém článku nebudou brány nikterak osobně - naopak, třebas napomohou vyladění finálního produktu.

Nuže co je má hlavní výtka směrem k Dračí hlídce? Pravděpodobně to, že jsem očekával "novou fantasy hru na hrdiny, ve které můžeš prožít mnoho epických dobrodružství", ale mé očekávání nebyly v tomto ohledu naplněny. Ponechám nyní stranou nešvary plynoucí ze statusu pravidel coby betaverze. Tu a tam se najde typografická nebo stylistická chybka, v pravidlech pro boj je zmínka o hexu či čtverečku i když v pravidlech tento typ souboje není popsán apod. Citelně mi scházel rejstřík. Ale na žádný zásadní problém jsem po formální stránce nenarazil.

Za mě je největší škoda to, že se autoři nepustili do svébytnějšího pojetí, nereflektovali soudobý vývoj v RPG, neredesignovali dračák od základu tak, aby zachovali jeho klíčové atributy, semkli systémové jádro a připravili hru, která bude podporovat epické hrdinské hraní a bude otevřená nováčkům.

Dalo by se říci, že Dračí hlídka je jen další srdcolam, který však jeho autoři díky nezměrné píli dovedli do publikovatelného stádia. Musím na tomto místě smeknout před obrovskou dávkou úsilí, času a energie, kterou autoři projektu věnovali. Moc se mi líbí, jak hru mezi lidmi na živo prezentují a intenzivně testují. Možná je škoda, že vývoj už v začátcích neotevřeli komunitě, kde se nachází spousta znalců teoretických rámců a postupů v RPG hrách - Hlídka by možná díky tomu dnes stála na pevnějších základech.

Před cca deseti lety sepsal jeden z nich (marcus, zakladatel rpgfora) recenzi na Dračí doupě po dvaceti letech. Je to velice podorobný a fundovaný článek (kam se hrabe moje dojmologie :)), který nyní, po dalších deseti letech znovu nabývá (minimálně alespoň v některých bodech) na aktuálnosti.

Závěrem

Zda Dračí hlídka obstojí v porovnání s jinými herními systémy, které se pro český trh chystají se samozřejmě teprve ukáže. Za sebe bych autorům doporučil revizi z pohledu autorského záměru - nemilostrdně bych podrobil každé jedno pravidlo v příručce základní herní premise - tedy ptal bych se, zda podporuje "epické/dobrodružné hrdinské příběhy" - a pokud ne, škrtal bych nebo redesignoval tak, aby takové hraní dané pravidlo podporovalo.

Třebas mé postřehy a názory budou autorům k užitku, případně spustí relevantní diskuzi na patřičných místech (Dračí hlídka má své vlákna jak na rpgforu, tak na d20.cz nebo na Facebooku). Ať už ale finální produkt vyjde v jakékoli podobě, jsem moc rád, že se na české RPG scéně zase něco děje a autorům přeji, aby jim vydržel jejich obdivuhodný zápal pro věc a pracovité nasazení.