Na zhotovení základové desky jsme si na doporučení známého vybrali firmu Stavby Intex pana Tomáše Vojcika (www.stavbyintex.cz). Na první schůzce působil velmi seriozně, donesl nám barevný prospekt s fotografiemi základových desek, které jejich firma dělala, popsal celý postup prací a dodal nám pečlivě vypracovaný položkový rozpočet. Hlavně nás zaujal nabídnutou cenou, která byla něco málo pod 300 000 kč. Podepsali jsme smlouvy a mohlo se začít.
Jakmile se umoudřilo počasí, firma se dala do práce, zaměření domu a výkopové práce proběhly bez problémů, pak ale přišel první zádrhel – půda byla údajně příliš kamenitá a pásy pro zalití betonem se sypaly, takže bylo nutné udělat je širší (máme na pozemku velmi kamenitou jílovou půdu). Přichází první navýšení ceny, nejen za výkop, ale i za beton… za zemní práce je to 32 573 Kč navíc. Následně přichází druhá fáze, vyskládání bednění, proarmování, zalití betonem. Pan Vojcik posílá zprávu, že v rozpočtu "zapomněl" na beton (+23956 Kč) do tvárnic a bednění "po reálném výpočtu" navyšuje o 12,55m2 (+12504 Kč). Ve faktuře se také objevuje položka "traktobagr pro vyskladnění ztraceného bednění", který na stavbě vůbec nebyl, vše vyskládalo auto s rukou. Firma evidentně začíná zkoušet, co si necháme líbit. Po domluvě a několika kompromisech uhradíme další etapu a jdeme do finále. Jakmile je deska zalita betonem, přijíždíme na stavbu vše překontrolovat.
1) Celá základová deska je o 42.5 cm širší a o stejnou míru delší oproti projektové dokumentaci. Následně to p. Vojcik lakonicky okomentuje slovy "tak budete mít větší barák, no…"
2) Základová deska je na jedné straně o 10 cm kratší než na druhé.
3) Na dvou místech se při zalívání desky rozjelo bednění a beton přetekl přes okraj – v nejširším místě to dělá 6 cm přes hranu desky.
4) Síla desky není stejná – to by nebyl až tak zásadní problém jako to, že nejtenčí část desky má jen 9 cm (PD uvadí minimální tloušťku 145 mm).
5) Výustky pro kanalizaci jsou nakřivo, což opět není tak zásadní problém jako to, že jejich poloha nesouhlasí s výkresem základové desky – kupříkladu odpad pro umyvadlo v koupelně je umístěn prakticky doprostřed příčky.
Nejsou to neřešitelné problémy, ale šťastní z toho rozhodně nejsme. Pan Vojcig ochotně slibuje nápravu, přelitý beton je odřezán, po přeměření nivelačním přístrojem je nerovnost desky cca 2,5 cm což sice není nic extra, ale stejně s tím už nelze nic udělat. Asi týden poté mi domů přichází faktura jakési polské firmy na beton C15 pro zalití základové desky. Projekt ale pro zalití desky uvádí beton C20 a ten je nám samozřejmě také fakturován. Reálný rozdíl ceny mezi C15 a C20 je 12362 Kč. Pan Vojcik mlží, tvrdí, že to není možné, ale kvalitu betonu není nijak schopen doložit ani po opakované výzvě. Přichází poslední fáze – nalepení protiradonové izolace. Pan Vojcik volá, že je vše hotovo a že posílá fakturu. Jedeme si pro jistotu kvalitu zkontrolovat a přichází další rozčarování – ipa nemá přelepené spoje, místy se odchlípává a je pod ní zateklá voda. Následuje telefonát, v němž p. Vojcik oznámí, že bylo horko, a proto že izolaci nedodělali. Slíbí nápravu do tří dnů, nicméně od té doby se již pro jistotu neozývá. Rozhodneme se proto neposílat peníze za poslední etapu práce a pouštíme se do stavby – je týden po nejzašším termínu předání stavby a nevypadá to, že by se mělo něco dalšího dít. Nechceme tedy pročekat celé prázdniny a hydroizolaci si opravujeme sami.
Provedení základů je celkové mizerné. Na nerovném povrchu se dřevostavba neuvěřitelně špatně srovnává, jen položení prahů zabere prakticky celý den. Při stavbě pak objevujeme další závadu – díriu velikosti jedné tvárnice, zaházenou hlínou tak, aby nebyla vidět… Za dva týdny nám telefonuje stavbyvedoucí firmy, že máme zaplatit poslední fakturu. Pan Vojcik prý byl na dovolené, stavba ja ale přece hotová, takže nemáme dělat problémy a poslat peníze. Domluvíme si schůzku přímo na stavbě, pro jistotu sebou bereme známého, který nám firmu dohodil, jako "nestranného soudce". Probereme všechny závady a nakonec se rozhodneme doplatit část poslední faktury pod podmínkou, že všechny odstranitelné závady budou odstraněny (dolepí se hydroizolace, zabetonuje prasklá tvárnice a provede se zkouška betonu – na jedné straně má totiž základová deska větší zrnitost a máme obavy o pevnost betonu). Stavba jako taková byla předána s více než třítýdenním zpožděním oproti smlouvě, s kvalitou ani rychlostí dodání nikterak spokojeni nejsme. Kdybych se měl rozhodovat znovu, neváhám a do stavby základové desky se pustím svépomocí. Ale po bitvě ja každý generál… Nezbývá než doufat, že méně kvalitní beton v základové desce nebude dělat žádné problémy. Jakkoli spolupráce s firmou pana Vojcika vypadala zpočátku bezproblémově, záhy se začal objevovat jeden problém za druhým. Jedna chyba se stane každému, dvě jsou hloupá náhoda, ale tři a více už prozrazuje dost o kvalifikaci pracovníků a kvalitách firmy jako takové. Všem potenciálním zájemcům o stavební práce silně nedoporučuji obracet se na výše zmiňovanou firmu. Ušetří vám to spoustu nepříjemných chvilek. Při výběru stavební firmy bych příště mnohem pečlivěji prověřoval reference stavebníka a určitě bych se zajel podívat na pár staveb, které firma dělala.
Právě jsem objevil tento blog a pročítám a pročítám. Musíte mít hrozně pevné nervy, za tu základovou desku bych pana stavitele asi zalil přímo do ní 🙂 Chtěl jsem se ale zeptat, neuvažoval jste při plánování konstrukce nad variantou dřevěného izolovaného rámu na pilotech?
Zdravím – při plánování konstrukce ten nápad padnul, ale zavrhli jsme jej – nelíbilo se nám, že by byl dům zespodu otevřený, měl jsem taky obavy o pevnost konstrukce. Dnes bych se toho již nebál a dům bych na patkách postavil – viděl jsem několik takových řešení a moc se mi líbily. Hodně o tom přemýšlím při zateplování podlahy polystyrenem, kde je každá nerovnost na základové desce markantní – při stavbě domu na patkách bychom se tomu vyhnuli…
Děkuji za odpověď, já jsem právě navštívil takový dům a byl jsem překvapen, jednak teplou podlahou (izolace 160mm vata) a hlavně jednoduchostí celého procesu a rovností základní podlahy. Když to srovnám právě s betonovou základnou a nutností srovnávání, atd. přijde mi dřevěný rám na patkách daleko snadnější, levnější a přístupnější řešení.
Mám v plánu stavět dřevěný rošt na patkách, výška nad terénem 50 cm, odspodu: OSB 15mm, parozábrana, výplň 300mm sláma, záklop OSB 22mm, podlahové topení Fénix, finální podlaha dlažba + lamino (chtěl jsem masivní podlahu, byl jsem ale odrazován, kvůli tomu podlahovému topení, prý to nejde moc dohromady s masivní podlahou). Mezi jednotlivé patky přijde protiprůvanová clona, patky budou v konečné fázi obloženy místním naštípaným kamenem.
Na jednopatrovou budovu s lehnou sendvičovou střechou jsou prý patky dostatečné a není nutné budovat základové pásy a betonovou desku. No jsem na to zvědav, snad najdu další takové lidičky, jako jste vy a bude dostatek inspirace a rad.
Díky.
U nás to bylo trochu komplikované tím, že stavíme v CHKO, kde je udaný minimální sklon střechy 43° a musí být sedlová. Když už jsme projektovali sedlovku, dělali jsme i obytné druhé patro a po konzultaci s projektantem jsme celou stavbu přitížili betonovou taškou. To by asi na patkách dobře nefungovalo, ale dnes bych asi usiloval o lehčí konstrukci, kterou by patky snesly. Pokud bych měl na vybranou, stavěl bych dům přízemní, lehký, na patkách. Dnes se na to dívám jinak (mám připravený ještě jeden článek na závěr našeho blogu, kde shrnuju všeliké poznatky a píšu, co bych nyní dělal jinak…).
Vámi navrhované řešení vypadá pěkně, ale nelíbí se mi ta parozábrana v podlaze – konstrukce by měla dýchat, měla by být difuzně otevřená, obzvláště je-li zateplená slámou. Navíc ke slámě nebude úplně nejlepší přístup v případě např. zatečení vody, takže je dobré, aby byla konstrukce navržena tak, aby se s případnou vlhkostí vypořádala sama.
Pokud bych měl dům menší, asi bych se dneska už nepouštěl ani do podlahového vytápění a volil bych raději masivní dřevěnou podlahu (systém podlahy domu na patkách k tomu přímo vybízí). S laminátovou máme špatné zkušenosti a do domu pošilháváme po plovoucí dřevéně – právě kvůli topným fóliím.
Každopádně přejeme ať se stavba podaří!
Díky za Váš blog a sdílení poznatků ze stavby!
Jsme teď úplně na začátku, máme zatím jen pozemek. A plánujeme stavbu domu – asi lehkou přízemní dřevostavbu založenou nad terénem (patky / mikropiloty).
Budu Váš blog sledovat a těším se především na článek „Co bych udělal jinak“:-)
Hodně štěstí!
Díky za ohlas! Na článku „Co bych dělal jinak“ pilně pracuju a sbírám poznatky z každé etapy stavby. Než bude článek (a dům :D) hotov, rád mezitím odpovím na jakýkoli dotaz 🙂
Dobrý den,
zrovna takovou stavbu na patkách stavím, nechtěl jsem srovnávat terén a dávat kubíky betonu do desky. stavět tak zvaně dřevostavbu úplně od spodu
Děkuji za odpověď,
tou parozábranou byla myšlena difuzní folie, špatně jsem to napsal. pokud by se ve slaměné izolaci objevila vlhkost, měla by tou difuzní folií odejít ven, ale vlhkost zvenku by se přes ní do slaměné izolace neměla dostat. Stěny bych viděl obdobně, jen v nich bude vata ve složení 160mm – 80mm – 60mm skládaná přes spoje, na ní folie, větraná mezera a dřevěný obklad, jako máte vy.
Chtěl jsem do stropu a podlahy použít slámu, bohužel jak jsem zjistil, asi budu rád, pokud jí vůbec seženu v solidní kvalitě za rozumnou cenu, jinak bych volil do podlahy i stropu opět vatu.
Dnes jsem objevil i ty plovoucí dřevěné podlahy vhodné pro podlahové topení, to bude asi to by se mi líbilo. Pravda je, že se každou chvilku objevují nové stavební metody a materiál i když nevím jestli to připadá jenom mně, ale našel jsem například slaměné bloky v dřevěném rámu a cena 2000kč za m2 mi úplně vyrazila dech, za ty peníze mám m2 daleko lepší konstrukce a izolace. Trošku mi připadá, že se dnes snaží některé firmy až moc vydělat na oblibě dřevo staveb a přírodního stavitelství.
Měl bych jeden dotaz, někde jsem tu na blogu četl větičku, že byste pro stavbu konstrukce klidně použil i nesušené dřevo, to je oproti KVH hranolům cenově někde jinde, myslíte že by to opravdu nebyl problém?
Děkuji za reakce a přeji hezký zbytek večera.
Difuzní fólie by určitě byla vhodnější 🙂 Viděl jsem teď poslední dobou zajímavou alternativu – jako pojistnou hydroizolaci používají stavebníci hobru (impregnované Steico desky) – oproti fólii má jednak údajně delší životnost, druhak je to vlastně zateplení navíc a třetí výhodou je, že ji vítr neprofoukne tak jako fólii, takže se dá dělat třebas obklad s mezerami místo palubek.
Obecně si myslím, že všelijaké trendy a novoty v systému dřevostaveb jsou opravdu jen trendy, které zase rychle odezní. Zpravidla funguje to, co je jednoduché a levné 🙂
Když jsme stavěli bratrův dům, používali jsme nesušené nehoblované dřevo a osobně bych asi nepoznal rozdíl oproti tomu našemu sušenému. A na druhou stranu, když jsem viděl konstrukci domu, který známý dělal z KVH, taky tam docházelo ke kroucení, sice ne tak dramaticky jako u nás, ale docházelo. když se celá konstrukce pobuje OSB deskami, není už tam prakticky žádný prostor pro nějaký pohyb či pracování dřeva, my jsme používali kvalitní spojovací materiál (pozinkované kroucené hřebíky) a drží to nádherně. Myslím, že je to jedna z věcí, na které se dá ušetřit, ale určitě je to zase kompromis. Určitě se dělá jinak s konstrukcí z KVH nařezanou na CNC, ale já to považuji za zbytečný luxus.