Součástí našeho přístřešku pro auta je i poměrně rozměrná bouda – dílna, sklad nářadí a všelikého venkovního haraburdí. Celá konstrukce je postavená na šesti betonových patkách ze ztraceného bednění, základ tvoří rošt pobitý z obou stran OSB deskou a vyplněný minerální vatou. Stěny jsou stejné jako u domu – z hranolů 16×4 cm zevnitř pobité OSB deskou, vyplněné minerální izolací a opatřené větranou dřevěnou fasádou z modřínu. Strop boudy je také vyplněn minerální vatou a zaklopen palubkami (použil jsem zbytky, které zůstaly ze stropů v interiéru).

Co se týče fasády, původně jsem měl v plánu vyzkoušet překládání desek bez perodrážky, bohužel nebyl zrovna k mání širší profil a tak jsem nakoupil desky šíře 10-12 cm, což je na překrytí málo. Proto jsem se rozhodl pro svislou montáž. Musel jsem trochu přehodnotit skladbu roštu – aby fasáda dobře větrala, vodorovné latě jsou vždy v místě montáže na konstrukci stěny podloženy kouskem OSB desky.

Samotnou fasádu jsme na domeček dělali až s ročním zpožděním, ale „fasáda“ z plachty rok přežila naprosto bez úhony. Podobně jako u samotného domu byla fasáda poměrně pracnou záležitostí a sám jsem se s ní pral několik měsíců (markantně jsem s prací pohnul vždy, když se nabídla nějaká pomocná ruka – dřevěná fasáda je zkrátka práce alespoň pro dva úderníky…).

Zajímavým oříškem bylo i umístění stavby pod úroveň stávající zámkové dlažby, která tvoří stání pro auta, ale nakonec se povedlo a ze dveří vede jen malý schůdek. Prostor pod boudou – tedy mezi patkami, větrá ze dvou otevřených stran, což by při tak malé ploše stavby mělo být dostačující.

Izolace minerální vatou v tloušťce 16 cm se u nevytápěné boudy nakonec ukázala jako nedostatečná – mráz se nám dostal i dovnitř (nutno však říci, že venkovní teplota v té době spadla na -20C). Na uskladnění zeleniny nebo brambor to určitě není vhodné místo a na případnou práci v zimě bude potřeba zapojit přímotop.