Pro náš dům jsme zvolili dřevěnou fasádu, jednak z estetických důvodů, ale také proto, že nás zaujala životnost modřínového obkladu. Původně jsme plánovali, že dům zvládneme obložit za týden, ale zlaté oči – ani po dvou měsících práce (zpravidla o víkendech) není zcela vyhráno. Pečlivé lícování, vrtání a rovnání desek zabralo opravdu velké množství času. Tímto bych rád poděkoval všem kamarádům, kteří mi s fasádou pomohli – bez nich bych to nezvládl.
Pro obložení jsme zvolili klasický palubkový profil z beskydského modřínu tloušťky 2,8 cm, dřevo bylo vzduchosuché – sušené venku pod střechou cca rok. Mezi klasické vady patřily suky a praskliny, takže jsme desky pečlivě vybírali a potenciální problematické místa jsme z desek odřezávali. I to se podepsalo na času, který jsme s fasádou trávili.
Prvním krokem byla výroba vrtacích šablon, které nám práci velice usnadnily a urychlily. Druhým pak usazení první řady palubek do co možná nejlepší roviny. Rohy domu jsme osadili hranoly 7×7 cm a k ním jsme dotahovali desky (chtěl jsem se vyhnout rohovým lištám kvůli obavám ze zatékání vody a zafoukávání sněhu do spár a na seřezávání na koso jsem se zase necítil…). Palubky jsme se snažili zasazovat co nejpečlivěji, nerovné kusy jsme srovnávali heverem zapřeným o prkýnko našroubované do latě nad palubkou. Spoje palubek jsme řešili vždy na podkladní lati, palubky jsme přichytávali nerezovými vruty (celkem jich na domě padlo cca 5000).
Oříškem bylo obložení štítových stěn – tu s okny jsme nakonec zvládli ze žebříku, mnohdy to byl ale artistický výkon. Zejména umístění posledních pěti řad, které jsme nejdříve smontovali k sobě a jako celek je nasadili s uříznutou drážkou – jinak bychom palubky nezvládli nasadit na sebe.
Finále pak představovalo obložení kolem a nad okny a dveřmi a usazení venkovních parapetů. Nemálo jsme se potýkali s umístěním větracích mřížek proti hmyzu do odvětrávání pod okny, nakonec jsme je ale srovnali horkovzdušnou pistolí a přichycovali je na krajích vrutem přes špalíček v odvětrané mezeře. Příště bych mřížky určitě osazoval při montáži fasády přímo na konkrétní palubku, nikoli až nakonec, těsně před osazením parapetu.
Venkovní ostění jsme vyrobili z modřínových fošen tloušťky 2 cm, každou desku jsme na míru seřízli pro konkrétní okno, boční desky jsou zespoda šikmé a zajišťují tak parapety (doléhají na boční hliníkové krytky).
Modřínové dřevo jsem se rozhodl nijak neošetřovat. Za pár let by měly desky zešednout a získat vlivem slunce krásnou patinu (spoustě lidem se to nelíbí, ale nám to přijde přirozené). Zvažoval jsem natření lazurou nebo něčím na bázi vosku, ale odradila mne pracnost a nutnost co pár let nátěr obnovovat, což by stálo nemalé prostředky – jak časové, tak finanční…