dřevostavba

Systém větrání s rekuperací tepla slouží k zajištění optimální výměny vzduchu v domě a zároveň minimalizaci tepelných ztrát při větrání. U dřevostavby, která je defacto parotěsně uzavřená je takovýto způsob větrání nutnost – jinak se nevyhnete plísním.

Téměř tři roky jsem se na internetu pídil po všelijakých zajímavých interiérech i exteriérech domů. Třeba tato sbírka někomu s podobným vkusem dobře poslouží…

Konečně nastal čas pustit se do finální úpravy stropů. Abychom do interiéru dostali co nejvíce dřeva, rozhodli jsme se pro stropy ze smrkových palubek. Použili jsme palubky silné 15 mm, široké 12,1 cm, na dům jich padlo (včetně odřezků, které využijeme na obklady některých stěn) téměř sto čtverečních metrů. V pokojích jsme palubky připevňovali pomocí spon přímo na stropní trámy (místo přiložených hřebíčků jsme ale spony k podkladu vrutovali – je to podstatně rychlejší a praktičtější pro případnou demontáž), i s výřezem na anemostaty nám jeden pokoj zabral cca 6 hodin práce.

Původně jsme chtěli hliněné omítky úplně všude, ale z časových a finančních důvodů jsme zvolili levnější a teoreticky méně pracný sadrokarton. Protože jsem se ale užití hlíny nechtěl zcela vzdát, ponechali jsme část zdí v obývacím pokoji a v ložnici bez SDK a oslovili jsme Ondřeje Netíka, aby nám ukázal „jak na to“. Ondřej se dlouhodobě věnuje přírodnímu stavitelství a přestože jsme se znali jen přes internet (původně jsme se seznámili skrze jeho činnost literární), ochotně přislíbil pomoc.

Původně jsme na většinu zdí v domě plánovali hliněné omítky, ale nakonec jsme se z časových a finančních důvodů rozhodli pro sadrokarton. Samotného mě to doposud trochu mrzí, protože jsem se těšil na „přírodní“ nepravidelný vzhled zdí, ale do domu se chceme stěhovat co nejdříve a tak je třeba práce co nejvíce urychlit.