Vzhledem k tomu, že je náš pozemek mírně svažitý, museli jsme dům na jedné straně „odhrábnout“ – to jsme zvládli už loni na podzim, aby nás příliš nezasypal sníh, na druhé straně jsme jej zase museli trochu „přihrnout“. Ze vchodové strany nás čeká ještě stavba přístřešku na náš vozový park a kůlny na nářadí, vzhledem ke skluzu v našem stavebním plánu však zřejmě až na jaře.

Suchá zídka

Vzhledem k tomu, že je půda na našem pozemku extrémně kamenitá, v průběhu všech bagrovacích prací jsme pořádali nájezdy na kamení, z nichž postupně stavíme suchou podpěrnou zídku okolo terénní vlny, která vznikla při odhrabání části svahu z jižní strany domu. Některé kousky jsou vskutku kardinální a jejich přesun v rámci pozemku byl značně vyčerpávající.

Základ zídky tvoří cca 30 cm hluboký základ vysypaný hrubým štěrkem (zbyl nám ještě ze zásypu základové desky). První vrstvu kamenů tvoří ty nejmasivnější kousky, za nimi je drenážní trubka obalená geotextilií – ta odvádí vodu. Každou položenou řadu zezadu dosypeme štěrkem a menšími kamínky a vystavíme řadu novou, tak aby se žádný kámen pokud možno nehýbal. Každá nová řada je odskočená o cca 2-3 cm, aby zeď byla stabilnější a plnila podpůrnou funkci. Každou druhou nebo třetí řadu se snažíme dávat větší kameny – vazáky, které zasahují do štěrkového obsypu a opět zlepšují stabilitu zídky.

Konečně začínáme s vodoinstalací, opět svépomocí, tentokráte pod taktovkou bratra, který už má nějaké zkušenosti. Hlavním nástrojem je svářečka na trubky z Aukra, kleště na plastové trubky a notná dávka představivosti.

Nejdříve jsme rozměřili přesné výšky a polohy vodovodních kohoutků (sprchový kout, vanu, umyvadlo, umývátko na záchodě, přípojku pračky a myčky…), pak se načrtlo jednoduché schéma, jak budou trubky propojeny s co nejmenším počtem spojů a záhybů a hurá na svařovací maraton. Došlo i na malé předělávky (rozteč mezi šrouby baterie je 150 mm, nikoli 160 jak jsme si mysleli, naštěstí nebyl problém trubky o centimetr posunout…), ale nakonec jsme vše zvládli.

V našem domě jsme vše vymysleli tak, aby vodovodní a odpadní trubky procházely instalační předstěnou, která se táhne podél obvodové zdi všemi místnostmi, kde je voda zapotřebí – technickou místností, koupelnou, záchodem a kuchyní. Z této předstěny pak vybíhají větve do příček a napojují se na jednotlivé kohoutky. Příčky jsou 10 cm široké, pro jednotlivé trubky jsme do dřevěné konstrukce museli dělat zářezy (dva zářezy maflem a špalík se vybil kladívkem), jimiž jsou trubky vedené.