Na trhu je bezpočet řešení vytápění, více či méně vhodných do dřevostavby. Výtečným rádcem při našem rozhodování nám byla nápomocna tato kalkulačka v níž si po zadání všech parametrů lze spočítat odhadované náklady na topení, ohřev TUV a provoz spotřebičů a to včetně započtení vstupních investic.

Nejlevnější variantou pro nás bylo topení dřevem či peletkami, k tomu však nemáme uzpůsobený projekt – kotel bychom neměli kam umístit. Topení dřevem jsme si alespoň ponechali jako „nouzovku“ – pořídíme si místo televize kamna s malým výkonem a v zimě s nimi budeme přitápět.

Další varianty jako tepelné čerpadlo, plynový nebo elektrický kotel s vodní soustavou jsme zavrhli pro vysoké pořizovací náklady v porovnání s naším finalistou – tedy kombinací elektrických přímotopů a topných fólií/rohoží. Jen pro zajímavost, investice do vodní otopné soustavy by finančně porazila přímotopy za cca 30 let (za tu dobu by peníze ušetřené na nákladech na vytápění pokryly rozdíl pořizovací ceny celé otopné soustavy). Nehledě na to, že vyšší vstupní investice je ještě navyšuje díky úrokům z půjčky. Kalkulačka nám pro toto řešení vyplivla náklady 56000 Kč ročně, což je ve srovnání s vodním řešením jen o cca 3-4 tisíce Kč více.

Vytápění dřevostavby přímotopy v kombinaci s podlahovým vytápěním není nikterak ojedinělá záležitost. Vzhledem k tomu, že dobře zateplená dřevostavba má malou spotřebu energie na vytápění, je lepší volit vytápění s menší počáteční investicí, neboť pořizovací náklady se vrací pomaleji. Vezmeme li v potaz amortizaci topné soustavy a její poruchovost, bavíme-li se o návratnosti v řádu desítek let, je dost možné, že jakmile dosáhneme návratnosti, bude potřeba pořídit např. nový kotel… Zajímavé informace o volbě elektrického topení do nízkoenergetického domu jsme našli zde.

Nejvíce nás oslovila nabídka firmy Fenix Group, která nabízí širokou škálu produktů pro vytápění elektřinou – nejen topné rohože, kabely, f=olie a přímotopy, ale také příslušenství – termostaty a ovládací jednotky. Pro vytápění většiny místností jsme vybrali topné fólie ECOFILM, do dětských pokojů přímotopy, tam, kde máme na zemi kachle přijde topný kabel.

Další oříšek nás čekal při výběru systému regulace. Fénix nabízí systém centrální regulace BMR, což je velice užitečná záležitost umožňující ovládat a programovat celou topnou soustavu z jednoho místa. Na jednotku lze připojit počítač a do dokonce i dálkově přes internet. Celý systém je ale poměrně drahý (cca 20000 Kč), proto jsme se rozhodli pro ovládání samostatnými programovatelnými termostaty. Jejich počet jsme nakonec zredukovali na pouhé dva a díky tomu se nám pořizovací náklady na celý otopný systém v domě, včetně přímotopů a příslušenství, snížily na 40000 Kč.

První práce po zimě – zateplení střechy. Vatu od Rockwoolu (použili jsme Rockmin se součinitelem tepelné vodivosti λD 0,037) nám dovezli ještě v zimě, vata je hodně měkká a špatně se s ní pracuje. Airrock, který jsme použili v obvodových stěnách je mnohem tužší a v konstrukci drží lépe. Mezi krokvemi jsme si museli neustále vypomáhat provázkama, což práci značně zdržovalo.

Skladba izolace ve střeše je následující – mezi krokvema je 24 cm (deska 16cm a 8 cm), pod krokvemi je pak další 16 cm silná vrstva (aby vata nevypadávala, pojistili jsme ji CD profily na sadrokarton, které jsme zavěsili na krokvové závěsy – ty jsme koupili za levný peníz přímo od výrobce – firmy Tamadex). Celkem je tedy ve střeše 40 cm izolace (oproti 32 cm ve stěnách). Nejobtížněji se izolovalo v oblasti vysokého stropu v obývacím pokoji – vše ze žebříku nebo z improvizovaného lešení… Tímto díky Lukášovi, který si vatování protrpěl od začátku až do konce a nesl to velmi statečně!

Nad výběrem střešní krytiny jsme dumali dlouho, měli jsme v plánu použít plech, ale nakonec jsme dali na rady projektanta a zvolili betonovou tašku. Důvodem bylo přitížení konstrukce, dlouhá životnost a dobrá odolnost proti větru. V neposlední řadě pak cena – nyní na podzim byly velké slevy, takže jsme za střechu zaplatili velmi pěknou sumu. Střechu nám položila firma pana Marka boháče z Frenštátu, instalovali nám rovněž střešní okno od Veluxu.

Poslední práce, kterou jsme chtěli stihnout do zimy, je izolace obvodových stěn a následné zajištění difuzní fólií a zalaťování. Jako izolaci jsme použili Airrock LD od Rockwoolu, konkrétně 1x Airrock LD 160 mm a 2x Airrock LD 80 mm (deklarovaný součinitel tepelné vodivosti λD 0,036 při ceně 270 Kč na m2 při celkové tloušťce izolace 32 cm). Celkem je v obvodových stěnách 32 cm izolace a to díky tomu, že je konstrukce osazena předsunutým dřevěným roštem na OSB příložkách. Tím se také do značné míry eliminovaly tepelné mosty, neboť prostřední vrstva izolace je vkládána kolmo k ostatním a překrývá tak veškeré spáry.

Rád bych poděkoval všem, kteří mi s touto kousavou prací pomohli!

Tento víkend nás čekalo nalepení polystyrenových desek na sokl domu. Na několika místech bylo třeba zapojit krumpáč a lopatu a odhrnout základy. Polystyren jsme nalepovali lepící PU pěnou Soudal – je to neřád, který nejde dolů z oblečení ani z kůže.

Dům je konečně pod střechou, máme o starost méně – už nám do něj neprší…

Na konstrukci krovů jsme si sami netroufli. V našem případě jsou trámy tvořící střešní konstrukci značně předimenzované, jednak kvůli vložení izolace, druhak kvůli zvolené krytině – stavbu zatížíme betonovou taškou od Bramacu. Našli jsme si proto dva šikovné tesaře, kteří celou stavbu krovu, natažení fólie a zalaťování zvládli za tři víkendy.

My jsme mezitím pracovali na štítových stěnách…

Stavba konstrukce stěn – vnitřních a vnějších příček a její následné pobití OSB deskami (15 mm) nám zabralo cirka 5 víkendů. Jsem moc rád za každou pomocnou ruku, která se nám nabídla – nebýt našich kamarádů, nikdy bychom to tak rychle nestihli.

Příprava rámové konstrukce spočívala v důkladném rozkreslení stěn (díky taťkovi, který vše propočítal a namaloval!), propočtení množství dřeva, které bude potřeba objednat (opět díky taťkovi, který zařídil důkladný seznam řeziva) a v následném pořízení dřeva. My jsme kupovali sušené nehoblované fošny (základ konstrukce tvoří tránky 160×40 mm), dnes bych už dřevo sušit nenechával, domnívám se, že to bylo zbytečné (nesušené dřevo není zas tak křivé a na stavbě stejně desky několikrát zmokly…).

Velké poděkování pak patří všem kamarádům a známým, kteří mi přijeli pomoct!