Původně jsme chtěli v domě anhydritové lité podlahy, ale nakonec jsem usoudil, že mokrý proces lití anhydritu by mohl stavbě uškodit, zejména jsem měl obavu o vloženou minerální izolaci, která vlivem vlhka degraduje a ztrácí izolační vlastnosti (bohužel jsme ve fázi podlah měli již veškerou izolaci uloženou ve stěnách). Z různých zdrojů jsme také slyšeli negativní názory na působení vlhka na anhydrit – kupříkladu při menší havárii s vodou v kuchyni stavebníkovi „odskákala“ celá dlažba.
Po delší úvaze jsem se proto rozhodl pro suché podlahy – na základovou desku s ipou jsme položili cca 17 cm EPS (konkrétně EPS 150 S), výška polystyrenu se lišila dle nerovností základové desky. Vyrovnávání podkladu byla mravenčí práce – používali jsme mirelon, kterým jsme podkládali nerovnosti do 1 cm, tam, kde vadily sváry na hydroizolaci jsme horkovzdušnou pistolí tavili drážky do polystyrenu a tam, kde nerovnost přesahovala 1 cm jsme použili centimetrové desky EPS. Velice dobře nám posloužila laserová vodováha (tímto díky Danovi za zapůjčení), s jejíž pomocí jsme si po obvodu všech místností připravili linku, které jsme se pak při vyrovnávání EPS mohli držet.
Často jsem litoval, že jsem nepoužil nějaký vyrovnávací podsyp (např. podsyp Rigidur nebo Liapor), ale před realizací podlah se mi vyrovnávání podkladu pomocí podsypu zdálo příliš pracné. Bohužel jsem neměl možnost tento způsob vyrovnání podkladu vyzkoušet, takže nedokážu posoudit, na kolik by nám to ušetřilo práci.
Na EPS jsme položili křížem dvě vrstvy Durelisových desek tloušťky 15 mm, které jsme lepili jednak v perodrážce napěňovacím lepidlem Soudal na dřevo, druhak plošně PVAC vodostálým lepidlem. Obě vrstvy jsme nakonec prošroubovali vruty v síti 30 x 30 cm. Původně jsem chtěl na podlahu použít klasické OSB desky, ale Durelis je levnější, má broušený hladký povrch a dodává se ve větších deskách (2500 x 1250 mm), takže nebylo tolik spojů.
Tam, kde jsme očekávali větší vlhkost, resp. kde jsme na podlaze plánovali dlažbu, jsme místo durelisových desek použili desky Cetris, které jsou voděodolné. Tyto desky jsme k sobě lepili stejným způsobem jako Durelis, pouze na prošroubování je zapotřebí speciálních vrutů určených právě pro spojování Cetrisových desek.
Zapeklité místa vznikly v patě budoucího schodiště – tam jsme umístili namísto EPS desku XPS polystyrenu s větší nosností, stejně tak v místech, kde budou stát krbová kamna. Teoreticky to nebylo nutné, hmotnost by se měla roznést do plochy přes vrstvu desek, ale jistota je jistota…
Skladbu podlah jsme navrhovali s ohledem na budoucí podlahové elektrické vytápění, resp. s ohledem na použité plovoucí podlahy a dlažby. Osobně jsem velice toužil po podlahách z masivního dřeva, ale podlahové vytápění si s takovouto podlahou nerozumí (resp. dřevo v tomto případě funguje jako izolant a podlaha se tak déle nahřívá a teplo působící na dřevo může zapříčiňovat různé tvarové změny) a tak jsme zvolili kompromis – dřevěné plovoucí podlahy.
Dala by se na klasickou dřevostavbu bezproblémově aplikovat i klasická litá podlaha? Dá se nějak vypočítat nosnost sloupce nebo stavby celkově?
Dobrý den, litá podlaha v dřevostavbě nemusí být problém, ale je třeba zajistit, aby mokré procesy nepoškodily konstrukci domu – tudiž je potřeba velká pečlivost při přípravě, taky bych doporučil vylívat podlahu před vložením izolace náchylné na vlhkost (např. minerální vata) do stěn. Osobně se mi u litých podlah líbí nejvíce varianta, kdy se podlaha zhotoví rovnou při základové desce (vygooglete si thermo základové desky). Já osobně bych ale příště šel v dřevostavbě do dřevěné podlahy na roštu.
Co se týče nosnosti, to je otázka na projektanta.
Dobrý den:) ukládám si vaše články, moc mi to pomáhá se zorientovat:) chci malý domeček 90m2 a postavený suchou cestou a ideálně na vrutech nebo patkách a zatím jsem nenašla nikoho,kdo to tak má..vy píšete,že by jste příště šel do dřevěné podlah yn aroštu, což přesně chci, dřevená prkna na rošku..ale jak podlahu zateplit,když nechci podlahové topení? čm by jste izoloval v jaké síle? …taky mě zaujalo, jak píšete, že příště by jste šel do alternativnějších způsobů- jakých? na slámu si netroufám slaměné Ekopanely jsou drahé, chci něco co nejvíc bez chemie…OSB desky jako finální a na ně hliněná omítka..ale to bude ta práce s rákosem:) chtěla bych jednu zed akumulační zděnou,ale není to tak přílišná zátež na stavbu na patkách nebo vrutech? omlouvám se za tolik dotazů, ale je málo stavebníku,kteří uvažjí jako vy ,tedy podobně jako já:) děkuju moc Káťa
Dobrý den, omlouvám se, že jsem se k vašemu dotazu dostal s takovým zpožděním, ale třebas vám budou odpovědi i tak užitečné. Vezmu to popořadě:
– zateplení roštu je trochu zapeklitá věc – závisí totiž na tloušťce použitých trámů, ty limitují vrstvu izolace, jakou můžete do podlahy použít. Osobně bych asi rošt podbil, zateplil jej vatou nebo lněnou izolací, přidal ještě jeden rošt křížem, opět zateplil a na něj dal dřevěnou podlahu. Síla izolace závisí na celkové koncepci domu, záleží tedy, kolik izolace plánujete do stěn a do stropu, čím budete vytápět. Obecně bych tam nedával více, než do stěn.
– vyhnout se úplně chemii na stavbě je dost těžké, vždy to vyžaduje nějaký kompromis, zajímavá alternativa je lněná izolace nebo celulóza, vše má ale svá úskalí…
– co se týče akumulační zdi, my jsme jednu takto postavili a popravdě si nejsem jistý, do jaké míry je funkční. V domě je sice dobré klima, ale já to připisují spíše velké vrstvě izolace než akumulační zdi. Navíc tato zeď přináší další problémy – napojení konstrukcí a v neposlední řadě taky větší hmotnost – pokud bych na zdi trval, asi bych si dobře spočítal zátěž a umístil pod ní více vrutů/patek.